pondělí 19. ledna 2009

Stará řemesla

Přicházejí, aby mě rušili
dělají mi to naschvál
dělám, že jsem zrovna na odchodu

Dva roky, sedm měsíců a dvanáct dní
jsem vydržel být odcizený
potom jsem vše nahlásil

Ale jít do města zdechlých psovodů?
Leda léčit si nervy škrobem
počítám týdny do odjezdu

Nechat zde troskamenty a samohýby
když utopit, tak v Temži
když popravit, tak na dvoře Alžběty první

Už bych jel, nebýt karantény
zahrát si na pomatení mysli
smíchání světových stran

Nemám jim co říct, nic pro ně nemám
vytloukají mě jako zaprášený koberec
to ticho je katastrofální!

K cizincům

Dívám se z okna, kopce se nehýbou
strážmistři vybírají kočkám blechy
v dortovém řezu byl skrytý policajt

Žít v šestnáctém století, víc mě nezajímá
začalo to napoleonskými válkami
opékání cizinců v přednádraží je stejně nelibé
jako sázení větví na stromy

Proč bych tam měl jet, proč?
Abych se díval, jak pouštěli žilou světu?
Být oblečený do kostkovaných peřin?
Barabiznu v polích ani ve snu neopustím!

Domov je tam, kde se rozkládá syreček
kde muzeum trhá vlasy polapeným neštovicím
výkvět ulic v lenošce kouří trávu
v barokní bažině topí se brnění

Ve městě postiženém staletým váháním
zda nechat kostely pobíhat po setmění
nebo k deseti kůlům mít přivázané lodě
není proč chodit ven, jen na nádraží a Sbohem!

Vitríny

Vitríny o sebe vržou, volám na pohlavky
fantazie ze zámořského klubu
roste mu paruka, nesmí se prohlásit za svatého
do určité míry

Vyrábí koniny pod pultem, čelem k Bavorákovi
zvony vybírají místa mláďatům
na světě je tolik secesních kadidelnic
pletu si řízek s mikrovlnnou bábovkou

Až bouchnou vrata o průjezd
půjde do průvodu s vydezinfikovanou školou
do níž holubi nosí podvlíkačky z předních míst
(i s vytěženým potápěčem)

Pojď, budeme jíst, co přestárlé lavice neunesou
uvnitř si manekýnky leští zdravíčko
nedívám se, co znamená slovo svoboda, nebo blahobyt
hrnci jsem otevřel slovo pohrabáčem

Jsem z něj venku, knoflíky zapínají rtuť
ještě rozhodit paraple na dezorientovaný dessein
neboť z koček se sypou márnice
návody jak být nevěrný polykají rozpůlené klíče

Jasnější než světluška

Tak dlouho jsem si hrál na kulisy
až jsem do nich spadl
Dřevěný a protézový, nekonečně protahovaný první servis
zlost vyobcovaná do napajedla za hradbami

Zelí kysalo u zadních dvířek
až náhle svícen ponořený do petrolejové lampy
užasl v síťovině seřazených vertikál
ticho se nabídlo k prozkoumání

Plyn ujel, s ním i klarinety
tma z barové stoličky ukousla inventární štítek
do pochodu se daly kukly s hraběnkami

Než šálky popadaly z úvodní ceremonie
zakousl se šátek do beznaděje
na letišti zaplaveném divokými husami
vyrostl z bezu očkovací průkaz

Vše vypadlo meteorům z huby
doskřípalo flašinetům ve strusce
ve strouze, z níž vyčnívala bílá prostěradla
nikdo se neměl k placení

Volá Londýn

Vyčerpaný velbloud na operačním stole
ze břehu kontroluji situaci
dnes budeme stěhovat piáno, zítra kočky
zvážíme situaci: pětkrát čtyři kila
plus mínus ocásek, dvě myši bez hlavy

Zavaření do duranové konstrukce
stan nepadá, teplotní rekordy ano
ti, kteří zůstávají, mají za domovní znamení trpělivost
s jasnýma očima probírají nevímco
aby si mohli hovět nad zbytky z kuchyně

Až se jednou vydají úzkou chodbou mezi sedadly
bude jim pozdě žádat o vedlejší roli

Vysílače zmlknou, pára dosyčí
budou se toulat londýnskými kanály
hledat stopy po povodni
jež vyplavila zbylé touhy z jejich životů

Mezi nebem a skutečností

Mrtvá hlubinná ryba vplouvá
do zamřížovaného tunelu přímo ze sídliště
svahem mezi spletenými řadami trestanců

Cvičený materiál v rozestupech
znásilňovaný kov, kartáče poblíž ponku
odolává vysávacím firmám, odtučňovacím roletám

Bludné kameny ve vývařovnách jezů
vyznačují odstředivé tendence ve vztazích
Čím dál naivnější spěch vykosťuje amputovanou nohu

Na závěr žebro z totemu na objednávku
k zakousnutí se do vypelichané větve před kazatelem
před ožehavým strojníkem v prasklinách

Renesanční kokpit deformuje kancionál
šamotulský pás pro sudího, odpoledne ve skleněné výplni
uzavírá tajný pakt s teploměrem

Poslední snídaně

Pod bílými taktovkami tryskáčů
za žlutými vraty kokrhání
sní koláč na talíři o chlebu
konvička medituje nad ozónovými přeludy

Máslo se radí s medem co s cukrem
na džem si lehl nemytý sýr
Díra, jíž propadla míchaná vajíčka
ukazuje cestu k vzdáleným galaxiím

Měsíc si šukal po návštěvách
narazil hlavou do temné hmoty
sůl padá z kómatu na křídový papír
blažené mandelinky olizují tříšť

Horní blázen, detektiv samouk
korunuje párátka pro odpolední zaměstnání
z východní lóže signály obezity
dávají za pravdu naloženým kadírnám

Poslední večeře

Musím jít po červené značce
olízat listy slimákům
nechat na podrážkách ulpět
sliny šumavského Petra

Za vodou plují věnce
vybité činky leží ve strži
do kadidel padají můry
hydrant je druhý rok nezvěstný

Mám ještě čtyři bílkoviny
smotané v levé ruce
vyrábím pracovní nástroje
pro stůl s poslední večeří

Měl bych se věnovat zasouvání
křemíku do státní podpory
nechodit na mráz bez vyzvání
v botách z puncovního úřadu

Stránky z vysílače

Myslela jsem, že průvan nekvete
papír má náušnice, když už na zádech
že sítem se neprotlačí křovák
a žabinec hučí podle not

Podlejzala sem kostru vysvětlování
když ruka v rukavici zakoupila los
může to být velikonoční úterý
nebo osuška zvadlá na parapetu

Popisovala jsem různé předměty
hrála koně na návštěvě v podhůří
přikládala vidličku ke kalendáři
z halenky jsem si ušila dřeváky

Zápis do kroniky

Jdu krajem veteránovy pomsty
domnívám se, že prší
ústa se stýkají s pažitkou, kozel je rozladěný

Trapné je domnívat se
že viskocel překouše Braniborsko
že školní výlety jsou pod napětím
a syn vazala medituje ve státní filharmonii

Jako se může rozjet invalidní vozík
jakým světem jsem přitahován já?

Krém na boty těží říční sklo na Sklondajku
na nástěnce s rybími prsty dospává závaží
třískání korby postupuje potmě vzhůru
do jedovatých monočlánků kadeřnice

Chtěla se zalíbit našim sousedům
vyvedla na pastvu obráběcí stroje
nechala se obrábět na louce při úplňku
před nastoupenou divizí veteránů

Nesmíš mě prosit

Dva měkkýši vylepují kostky na hladinu
dva rezervovaní vojáci obcházejí střežený prostor
z návěstidla se loupe barva
za oknem popsaným mrazem kvete fraucimór

Denní diety budou osvobozeny od daně
Nemohu za někým jen tak přijít a popřát mu Dobrý den
mohu se přivázat na krk úředníkovi
a pozorovat, kolik rozštíplých kolejnic vykolejuje

I kdyby se hora tyčení rozvrstvila
přijala další uhláky na míchání
ten luxus by se dovážel odjinud
radioaktivita by prokapala stoprocentně suchou slují

Nekonečná, nevystupovat

Strážní věže osázené krtinami
stroj času se dává do pohybu
převrací kontejnery, hledá vlaječky

Dívka se naklání před zrcadlem
zamilována velkou černou rukavicí

Vítr v žárovce, dětství na klozetu
v atomové elektrárně
poměr vstupného a krouženého přepočítá

Za pravou ruku, za slanečky v kruzích
vysype se na zeď moře hrachu
do světa zvrhlých, deklasovaných lupičů

Ještě sálajícím stěžněm do maelströmu
zkontrolovat pas, obohatit uran!
Zapálit svíčku za utopené láčkovce

Rány kyjem do měchuřiny
návraty kyvadla v ohňové zemi
ráno se oddíl podivuje nad zásahy v terči

Hmyzí svět

Tvá ňadra, barokní kostely, rozhoupané zvonky
díže vyplněné kynutím, hracholusky
vaničky se zmrzlinou

Směji se číslům v loterii, nikdo si nic nevybírá
hraji na slonovou kost
vzteklí četníci chtějí mít po službě

Tvoje beránky na zataženém nebi
řezníkův sen o kradených kýtách
pohádka o chytré kmotře lišce

Starostu z bezpečného světa rozbolela hlava
dvojice mladíků nafukuje pneumatiku
mezi patníkem a souvislou čárou hlazení

Jde z těch ředkviček zima, naklepávají kosu
proti četníkům, vyběračům vajglů z očí
slunce vždy nebývá slast

Každý má své lehátko, své zóny
kterými se snaží dostat do pravěku
když se jeskyně zevnitř začíná drolit revolucí

Přidržuj se zábradlí zavádějícího pod hladinu
potom si nestěžuj na nevysušené prádlo
výlety patřící nekromanům v sukních

Na dámských kolech, v dámských plavkách
z nichž vylézají účty za elektřinu
radlice v dlaních, paže obrostlé jehličím

Zeď, se kterou nešlo nikdy hnout
protože ležela jako přikovaná

Placaté statky

Smutek mě polil, maso v tubě
se bezvládně promenuje po Staroměstském náměstí
týden po popravě

Strkal jsem prsty do rozvodné skříně
a vytáhl dva zmoklé žabáky přecpané jarmilkami
I bylo to jedno

Vzduch sám se oplodňoval starými omítkami
které Nabule nechtěla
výnosy z cukru hleděly přes brány cukrovaru

Stříhaly si prázdné kóje pro styk s rašelinou
armabeton bobtnal při každém dotyku s diolýzou

Zpevňované a pevnější
dvojnásob stočené mandarinky
musely mít za syna hanácké muzeum v Příkazech
vyobcované, nevážící si tematických posloupností

Zato sukně v cis moll, našponované přes kobylku
lákaly vidličky do samorostlých dezertů
k ping-pongu na asfaltové přistávací ploše

Souhvězdí zelenina

Prsa po rozhlednu naložená milodary
meziválečné válečky vybředlé ze sliznice
jediná věta pro filharmoniky na hraní
hrazda ukotvená na vrstevnici očí

Roztékejte se popořadě v hydraulické mísírně
lentilky, hřebíček, tvarohový koláč
vysekejte želatinu z červencového pohraničí
nenechávejte padák udržovat stálý směr

Až bude vojna, zalehněte kulometné hnízdo
vyperte špinavé prádlo i s penězi
v morku je naložená kávová lžička
telefony vyzvánějí dlouhý přerušovaný hokej

Chybovník

Sníh roztál, souložení za drátěným oknem neustalo
přivezli mák, bandasky s mlékem cvrndaly o chechot
kankán jim byl strážní vartou, hop, hop, hop

Smetí létalo z vysavače, když mu přiškrtili rouru
kontrolní vzlyky, bramborové stehy
staví své město ze sněhuláků, zátoku buduje z uhláků

Přivezli horní kůži srny
vnitřní střeva vytratili cestou po zelené
hromádky jačích hlav, na kterých seděl alkoholik

Kdyby to někdo zapsal do třídní knihy
učitelku zavřou na sedm záchodů
dětem zakážou nosit samé jedničky

Horko je na márách, hned vedle marxismu
slušnost je s někým se vyspat
než si do bytu přivede pokojskou

Pokojská roztála jako knoflíky
alespoň jsou vidět profily opevnění
a na staveništi vládne zmatek

České středohoří

Včera jsem byl na kastraci, neměli příbor
usekli mi hlavu rybářským vlascem
pak se omlouvali, už jsem neslyšel

Vanička ležela někde pod podvozkem
který se změnil v podvazek na krku popraveného
býci bučeli na záchranný člun

Nekonečný zástup masek
svlékám je jednu za druhou, nemá to konec
nápověda je unavená, hlediště vybílené

Hlavy hřadují pomačkané v koši
na talíř přijela delegace
přetvařuje se před zrcadlem

Zrcadlo mlčí, netváří se uraženě
ze zadku vylejzá kůl
za ním mapa Českého středohoří

Nezdařený odchod

Nohy jsou podkolenky, ústa mandarinky
u dveří stojí kufr, otevřená kniha pluje vzduchem
klika se sama pohne, ale ve dveřích nikdo
jen polední jas vybírá předplatné

Jídlo ztrácí chuť, vlak píská, svačinka z mléčné pěny
šroubky rozkutálené po nástupišti
Ha, ha, ha - nemohu se hnout, podpírám střechu
proti meteoritům a hvězdám, proti černé hmotě

Vlak ujíždí, díváš se zděšeně z okýnka
Musíš jet, musím zůstat, začíná zemětřesení

Touha se prodírá zalepeným stropem
vzduchem poletují prázdné složenky
usnul jsem na polštáři, dva roky se vynulovaly
Nemáme u sebe místo

Španělské radovánky

Tlustý palec si píše omluvenku
a myslí na španělského prince, který trpí
španělskou chřipkou ve španělské vesnici
obletován španělskýma muškama pojídá zeleninu

Ten tlustý princ je neomluvitelnější než jeho palec
neskutečnější než pára nad hrncem

V troskách se najde příčina nehody
zde ale k žádné nedošlo
Co se nepovedlo, zmizí pod hladinou
v okně modré ulice

Jak dlouhá je tvá láska, princi? Vystačí za roh?
Lépe se snáší, když v umývárně aut
sestoupí z pondělního snu naleštěná pragovka
nebo roztrhané boty když zakopnou o vědro

Život opařený sublimací
trochu nateklé obočí a nezařaditelná touha
dnes konečně vystupují s anděly