Dívám se z okna, kopce se nehýbou
strážmistři vybírají kočkám blechy
v dortovém řezu byl skrytý policajt
Žít v šestnáctém století, víc mě nezajímá
začalo to napoleonskými válkami
opékání cizinců v přednádraží je stejně nelibé
jako sázení větví na stromy
Proč bych tam měl jet, proč?
Abych se díval, jak pouštěli žilou světu?
Být oblečený do kostkovaných peřin?
Barabiznu v polích ani ve snu neopustím!
Domov je tam, kde se rozkládá syreček
kde muzeum trhá vlasy polapeným neštovicím
výkvět ulic v lenošce kouří trávu
v barokní bažině topí se brnění
Ve městě postiženém staletým váháním
zda nechat kostely pobíhat po setmění
nebo k deseti kůlům mít přivázané lodě
není proč chodit ven, jen na nádraží a Sbohem!
